|
|
Vybrané aspekty léčby metotrexátem u pacientů s revmatoidní artritidou
Hloch, Karel ; Pávek, Petr (vedoucí práce) ; Souček, Miroslav (oponent) ; Tomčík, Michal (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra sociální a klinické farmacie Kandidát: Mgr. Karel Hloch Školitel: prof. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D.; doc. MUDr. Tomáš Soukup (konzultant), Ph.D.; PharmDr. Martin Doseděl, Ph.D. (konzultant) Název disertační práce: Vybrané aspekty léčby metotrexátem u pacientů s revmatoidní artritidou Úvod a cíle Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění spojené s chronickým zánětem kloubů, které způsobuje jejich otok a bolest. Prevalence tohoto onemocnění je v obecné populaci přibližně 1 %. Vyšší morbidita a úmrtnost u pacientů s RA je spojena se zvýšenou zánětlivou aktivitou související s kardiovaskulárními onemocněními (KVO). Metotrexát (MTX), léčivo s imunosupresivní aktivitou, je lékem první volby při léčbě RA. Zdá se, že jeho hlavní protizánětlivý účinek je zprostředkován zvýšeným uvolňováním purinového nukleosidu adenosinu. Stav pacientů se zánětlivými onemocněními je ovlivněn aktivací adenosinových receptorů A2a a A3. Vysoká spotřeba kofeinu (antagonisty adenosinových receptorů) může proto vést ke změně účinnosti léčby MTX. 1) Cílem první, retrospektivně-prospektivní, observační, průřezové studie bylo zjistit, zda pacienti s RA, kteří nebyli léčeni MTX (skupina MTX 0) v čase zařazení do studie, byli ve vyšším riziku KVO než...
|
|
|
Studium interakcí vybraných anthokyanidinů s farnesoidním X receptorem
Jeřábková, Jana ; Pávek, Petr (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Jana Jeřábková Školitel: Doc. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D. Název diplomové práce: Studium interakcí vybraných anthokyanidinů s farnesoidním X receptorem Lidský farnesoidní X receptor (FXR) patří do superrodiny nukleárních receptorů, které vystupují jako ligandy-aktivované transkripční faktory. FXR se váže do specifických regulačních oblastí DNA a spouští expresi řady cílových genů. Tyto regulované geny se účastní metabolismu a transportu žlučových kyselin, udržení homeostázy krevních lipidů, lipoproteinů, glukózy a dále se podílí na udržení střevní bakteriální rovnováhy, hepatoprotekci a regeneraci jater. V popředí zájmu současných studií je testování řady ligandů FXR pro léčbu a prevenci mnoha onemocnění jako je cholestáza, onemocnění cholesterolovými žlučovými kameny, steatohepatitida, dyslipidémie, ateroskleróza, diabetes mellitus 2. typu, metabolický syndrom, rakovina jater a další formy rakoviny, např. karcinom prsu. My jsme se v této experimentální diplomové práci zaměřili na testování potenciálních ligandů lidského farnesoidního X receptoru ze skupiny přírodních rostlinných barviv anthokyanidinů (cyanidin, delfinidin, malvidin, pelargonidin, peonidin a petunidin) za použití lidské...
|
|
|
Terapeutické využití alternativních vazebných proteinů cílící nádorové biomarkery v klinickém testování onkologických pacientů
Tauš, Petr ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Lepšík, Martin (oponent)
Téměř až do konce minulého století byly protilátky (imunoglobuliny) považovány za jediné vazebné proteiny schopné specifické vazby. Objev hybridomové technologie v roce 1975 umožnil vytváření monoklonálních protilátek, které po dvaceti letech vstoupily do klinické praxe. V této době byly objeveny první neimunoglobulinové proteinové struktury vhodné pro vytvoření specifického vazebného místa. Do dnešní doby bylo popsáno mnoho odlišných struktur, ale pouze několik z nich je dále vyvíjeno jako diagnostika, terapeutika nebo jako nástroje ve výzkumu. Tyto struktury nejsou zatíženy nedostatky imunoglobulinů, jako je velikost, drahá výroba a obtížný racionální návrh, a proto mají potenciál nahradit a překonat současné využití protilátek. V této bakalářské práci jsou shrnuty veškeré struktury, které jsou ve vývoji a jsou popsány zástupci v klinickém testování v oblasti nádorových terapeutik v porovnání s některými schválenými imunoglobulinovými bioléčivy.
|
|
|
Antigenome defines a selection of mutated tumor peptides driving tumor-specific T-cell response
Hadlová, Petra ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Dibus, Michal (oponent)
T buňky, nezastupitelná součást adaptivního imunitního systému, hrají důležitou roli při eradikaci růstu nádoru. T buňky antigenně-specificky cílí, zajišťují interakci a následně i likvidují nádorové buňky. Interakci T buněk s nádorovými buňkami zprostředkovávají krátké, nádorově specifické epitopy. Epitopy jsou T buňkám prezentovány na povrchu nádorových buněk navázané na molekuly hlavního histokompatibilního komplexu (MHC). Nádorově specifické epitopy vznikají v důsledku náhodných somatických mutací a jsou součástí nádorového antigenomu. Antigenom se skládá ze dvou skupin antigenů, nádorově specificických (TSA) a asociovaných s nádory (TAA). TSA jsou unikátní pro každý nádor zatímco TAA jsou prezentovány nádorovými i vlastními buňkami pacienta. Nádorové buňky vyvinuly několik způsobů jak imunitní reakci na úrovni T buněk, NK buněk, makrofágů i dalších mechanismů uniknout. Navzdory tomu, má imunoterapie v personalizované medicíně obrovský potenciál. Stratifikace reagujících pacientů je pro nasazení vhodné léčbu zcela zásadní. Využití spektra metod umožnilo studium mutací u jednotlivých pacientů, role mutací ve vývoji nádoru, existujících reaktivních T buněčných klonů a přítomných specifických epitopů. Tyto poznatky pomáhají navrhnout nejefektivnější stratifikace a eventuálně i léčbu zacílenou na...
|
|
|
Vybrané aspekty léčby metotrexátem u pacientů s revmatoidní artritidou
Hloch, Karel ; Pávek, Petr (vedoucí práce) ; Souček, Miroslav (oponent) ; Tomčík, Michal (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra sociální a klinické farmacie Kandidát: Mgr. Karel Hloch Školitel: prof. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D.; doc. MUDr. Tomáš Soukup (konzultant), Ph.D.; PharmDr. Martin Doseděl, Ph.D. (konzultant) Název disertační práce: Vybrané aspekty léčby metotrexátem u pacientů s revmatoidní artritidou Úvod a cíle Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění spojené s chronickým zánětem kloubů, které způsobuje jejich otok a bolest. Prevalence tohoto onemocnění je v obecné populaci přibližně 1 %. Vyšší morbidita a úmrtnost u pacientů s RA je spojena se zvýšenou zánětlivou aktivitou související s kardiovaskulárními onemocněními (KVO). Metotrexát (MTX), léčivo s imunosupresivní aktivitou, je lékem první volby při léčbě RA. Zdá se, že jeho hlavní protizánětlivý účinek je zprostředkován zvýšeným uvolňováním purinového nukleosidu adenosinu. Stav pacientů se zánětlivými onemocněními je ovlivněn aktivací adenosinových receptorů A2a a A3. Vysoká spotřeba kofeinu (antagonisty adenosinových receptorů) může proto vést ke změně účinnosti léčby MTX. 1) Cílem první, retrospektivně-prospektivní, observační, průřezové studie bylo zjistit, zda pacienti s RA, kteří nebyli léčeni MTX (skupina MTX 0) v čase zařazení do studie, byli ve vyšším riziku KVO než...
|
|
|
Využití nových molekulárních technologií v identifikaci unikátních klonálních markerů pro monitorování minimální reziduální nemoci u akutních leukémií
Jančušková, Tereza ; Peková, Soňa (vedoucí práce) ; Jarošová, Marie (oponent) ; Lysák, Daniel (oponent)
Akutní leukémie (AL) představují heterogenní skupinu maligních onemocnění krvetvorby s různou prognózou. Díky této různorodosti AL nelze s jistotou predikovat odpověď pacienta na léčbu. Proto je velmi důležité sledovat množství zbytkové maligní populace buněk po léčbě, tzv. minimální reziduální nemoc (MRN). K detekci MRN se běžně využívají přestavby těžkého řetězce imunoglobulinu nebo genů pro T-buněčný receptor, rekurentní cytogenetické abnormality a mutace v hematologicky významných genech. Zatímco u naprosté většiny dospělých pacientů s akutní lymfoblastickou leukémií je pomocí rutinního screeningu identifikován cíl pro sledování MRN, u dospělých pacientů s akutní myeloidní leukémií nalézáme vhodný cíl pouze u poloviny případů. Z tohoto důvodu je velmi žádoucí identifikovat nové specifické markery leukemických blastů, které budou sloužit ke sledování MRN u pacientů, u nichž nebyla nalezena žádná ze standardně vyšetřovaných aberací. Cílem dizertační práce bylo vyvinout novou flexibilní strategii pro mapování zlomů aberovaných chromozomů na nukleotidovou úroveň a navrhnout klonálně specifický PCR test pro sledování MRN u pacientů s AL (resp. s AML). Kombinací cytogenetických (pruhování chromozomů, mikrodisekce chromozomů), molekulárně-cytogenetických (mFISH, mBAND) a molekulárně- biologických...
|
|
|
Využití nových molekulárních technologií v identifikaci unikátních klonálních markerů pro monitorování minimální reziduální nemoci u akutních leukémií
Jančušková, Tereza
Akutní leukémie (AL) představují heterogenní skupinu maligních onemocnění krvetvorby s různou prognózou. Díky této různorodosti AL nelze s jistotou predikovat odpověď pacienta na léčbu. Proto je velmi důležité sledovat množství zbytkové maligní populace buněk po léčbě, tzv. minimální reziduální nemoc (MRN). K detekci MRN se běžně využívají přestavby těžkého řetězce imunoglobulinu nebo genů pro T-buněčný receptor, rekurentní cytogenetické abnormality a mutace v hematologicky významných genech. Zatímco u naprosté většiny dospělých pacientů s akutní lymfoblastickou leukémií je pomocí rutinního screeningu identifikován cíl pro sledování MRN, u dospělých pacientů s akutní myeloidní leukémií nalézáme vhodný cíl pouze u poloviny případů. Z tohoto důvodu je velmi žádoucí identifikovat nové specifické markery leukemických blastů, které budou sloužit ke sledování MRN u pacientů, u nichž nebyla nalezena žádná ze standardně vyšetřovaných aberací. Cílem dizertační práce bylo vyvinout novou flexibilní strategii pro mapování zlomů aberovaných chromozomů na nukleotidovou úroveň a navrhnout klonálně specifický PCR test pro sledování MRN u pacientů s AL (resp. s AML). Kombinací cytogenetických (pruhování chromozomů, mikrodisekce chromozomů), molekulárně-cytogenetických (mFISH, mBAND) a molekulárně- biologických...
|
|
|
Variabilita farmakokinetiky a možnost jejího sledování.
Světlík, Svatopluk ; Slanař, Ondřej (vedoucí práce) ; Čabala, Radomír (oponent) ; Paluch, Zoltán (oponent)
Úvod a cíle: Variabilita farmakokinetika je jedním ze zásadních parametrů určujících úspěch a stabilitu farmakoterapie. Hlavním cílem této práce bylo studovat variabilitu farmakokinetiky na klinické i preklinické úrovni s cílem predikovat variabilitu farmakokinetiky v cílové poppulaci. Specificky byla vybrána tři léčiva, tj. sufentanil, s poměrně úzkým terapeutickým indexem, a dále nabumeton a abirateron, obě léčiva se známou vysokou variabilitou. Metodika: Studium variability farmakokinetiky sufentanilu bylo založeno na klinických vzorcích plazmy odebraných od pacientů během operace srdce, kde sufentanil byl podáván v rámci perioperační péče. Pro stanovení koncentrací sufentanilu bylo třeba zavést analytickou metodu. U pacientů byl rovněž stanoven genotyp MDR1 a OPRM1 a vyhodnoceny případné rozdíly farmakokinetiky v rámci těchto genotypů. Obdobně pro nabumeton byla provedena klinická studie, kdy byl zdravým subjektům podán nabumeton při dvou separátních příležitostech, odebrány vzorky plazmy a stanoveny koncentrace nabumetonu a jeho aktivního metabolitu 6- methoxynaftyloctové kyseliny (6-MNA). Vypočtené farmakokinetické profily pak byly srovnány v rámci genotypů pro MDR1 a CYP2D6 a v rámci pohlaví. Konečně v případě abirateronu bylo třeba zavést neklinický model pro studium jeho nových lékových...
|
|
|
Průtoková cytometrie pro in vitro testy chemosenzitivity a rezistence nádorů (CSRA)
Drozdová, Tereza ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Balounová, Jana (oponent)
In vitro testy chemosenzitivity a rezistence ("Chemosensitivity and resistance assay" - CSRA) nádorů stanovují citlivost konkrétního nádoru k daným léčebným postupům v experimentálním uspořádání. Heterogenní populace nádorových buněk je ex vivo krátkodobě vystavená působení různých schválených léčiv a jejich kombinací. Následně je stanoven vliv jednotlivých léků na životnost konkrétních nádorových buněk, podle níž je možné zvolit přesnou kombinaci léčiv pro každého pacienta individuálně. Tento přístup je příkladem personalizované medicíny, která se zabývá přizpůsobení diagnostických postupů a léčby konkrétnímu pacientovi, a tím se snaží zamezit selhání léčby u pacientů, u kterých nefungují statisticky nejúčinnější léčebné postupy, založené na randomizovaných klinických testech. Množství určování živých buněk pomocí průtokové cytometrie poskytuje velice přesnou statistiku pro multiparametrickou analýzu. Nezbytnou podmínkou je ovšem přítomnost disociovaných nádorových buněk v jednobuněčné suspenzi. Tím se tato metoda liší od klonovacích metod, kdy kolonie nádorových buněk rostou na agarových médiích, nebo od histokultur, které se vyznačují trojrozměrnou kultivací tkáně. Následně také můžeme roztřídit buňky podle jejich předem definovaných vlastností pro jejich další funkční testování. Výhodou těchto...
|
|
|
Cytometric assay of antigen-specific T cell response in monitoring of BCG vaccine therapy
Hadlová, Petra ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Kalina, Tomáš (oponent)
Karcinom močového měchýře patří mezi nejčastější karcinomy v západním světě. Navzdory dlouhodobému výzkumu a existenci efektivních terapeutických možností přetrvává potřeba vyvinout stratifikační metodu, která umožní identifikovat pacienty odpovídající na léčbu. V teoretické části své diplomové práce jsem popsala heterogenitu karcinomu močového měchýře, jako modelové patologie a terapeutické přístupy, které se v současnosti uplatňují. Obzvlášť jsem se soustředila na terapii založenou na instilaci Bacillus Calmette-Guérin (BCG). BCG je po desetiletí používaná jak při léčbě karcinomu močového měchýře, tak jako preventivní vakcína proti infekční tuberkulóze (TB). BCG slouží jako modelová terapie, protože u odpovídajících pacientů je vysoce účinná. Nicméně, pro zlepšení diagnostiky a monitorování průběhu onemocnění karcinomu močového měchýře a latentní tuberkulózy (LTBI) chybí účinná stratifikační metoda. V experimentální části své práce jsem navrhla a testovala 10 parametrický panel pro detekci T buněčné odpovědi na aktivaci (TAT) pro budoucí využití při stratifikaci pacientů s nádorem močového měchýře a pro detekci (LTBI). Panel jsem testovala na pozitivních kontrolách metodou průtokové cytometrie, která umožňuje detegovat desítky znaků na jednotlivých buňkách. Je dobře využitelná pro zpracování a...
|
host ::
RSS.